Řeč je o Ostropestřci mariánském, který dorůstá až do výšky 1,5 metru a může posloužit jako originální živý plot, dekorace nebo lék.
Pokud se rozhodneme si tento užitečný bodlák vypěstovat, postačí nám obyčejný balíček semínek a nijak kvalitní půda.
Ostropestřec je velmi odolný vůči okolním vlivům, není třeba ho ani nijak zalévat.
Sázíme obvykle z jara, ale je možné ho zasít i v létě. Zhruba za dva měsíce vyroste přes metr a kvete nádhernými fialovými květy.
Vzhledem k jeho výšce a nenáročnosti je možné ho využít jako živý plot. Na rozdíl od jehličnanů, které dorůstají mnohem pomaleji, tak máme originální předěl za dva měsíce. Výhodou je i neprůchodnost takového plotu, díky trnům se jimi nebude pokoušet projít člověk ani zvíře.
Ostropestřec se hodí ale i na zakrytí některých nevzhledných koutů zahrady, např. kompostu nebo starého sudu. Do zahrady vnáší atmosféru letních toulek přírodou a lučního kvítí.
Koncem léta nebo podzimu (podle toho, kdy byla provedena setba), dozrává a získává typické hlavy, podobné makovicím. Chceme-li naopak využít rostlinku jako dekoraci, nařežeme jednotlivé bodláky v délce cca 0,5 metru, svážeme je do kytice a celou kytici necháme usušit. Kytice pak můžeme použít při aranžování podzimních zátiší, ať již doma nebo třeba ve výloze obchodu.
Ostropestřec mariánský je ovšem vyhledáván v lidovém léčitelství především pro své léčebné účinky. Z jeho semen je možné připravit čaje, tinktury, olej a mnoho dalšího.
Užívá se hlavně k léčbě jater, podporuje regeneraci buněk a chrání játra před neblahými účinky různých léků. Pomáhá i při otravách jedovatými houbami. Používá se taktéž k léčbě žlučníku a trávicího ústrojí. Dobře působí na srdce a cévy. Vhodný je i při různých alergiích.
K vedlejším účinkům může patřit mírně projímavý efekt. Užívat by ho raději neměly ženy v těhotenství a každý, kdo trpí silně vysokým krevním tlakem.
Foto a autor: Žaneta Pixová