V souvislosti s organizací psacího stolu si možná vzpomenete na Bronštejnovu metodu logického uspořádání předmětů na pracovní ploše, o níž tak zaníceně přednáší docent Miroslav Zajíc alias Zdeněk Svěrák ve filmu Jak básníci přicházejí o iluze.
Ve filmové nadsázce se osvědčil Leffinqwellův-Bronštejnův psací stůl, takzvaná Zajícova varianta. Honosí se dvěma hromádkami učebnic i „výjimečně zdařilým“ Bronštejnovým umístěním poznámkového bloku v sektoru B5. Iniciativou docenta Zajíce byla kartotéka přesunuta z dominantního sektoru A3 do volného B1 a áčka trojky využita k umístění Emersonova-Votočkova týdenního výkonnostního rozvrhového grafikonu.
V reálném životě stačí improvizování s dodržením 2 základních pravidel.
- Na pracovní stůl patří jen aktuální materiály a každodenní nezbytnosti
Na začátku je třeba promyslet uspořádání stolní lampy a počítačové sestavy. Platí, že horní hrana monitoru má být ve výšce očí. Nejlepší variantou je psací stůl ve tvaru písmene L se sektory pro práci s počítačem i papíry.
Mít na stole jen aktuální materiály a každodenně používané věci znamená pracovní pohodu a v konečném důsledku i mnohem lepší výsledky. V dosahu se osvědčil diář, zápisník, papír A4 na poznámky (namísto lístečků, které se ztrácejí), telefon, mobil a psací potřeby – propisky, tužky a několik zvýrazňovačů.
Odkládací stohovatelné zásuvky Vám poslouží ke krátkodobému uložení rozpracovaných projektů. Další zásuvka se může hodit na skladování materiálů během dne, které následně rozdělíte do složek. Na každý stůl se vejde i rozumný počet osobních věcí – sošek, obrázků, fotografií.
- Na konci pracovní doby je nezbytné pracovní stůl uklidit
Podaří-li se Vám udělat z organizace pracovního stolu každodenní rutinu, nijak Vás to nezatíží, přičemž výsledky mohou být až ohromující.
Uklizený pracovní stůl určitě neznamená nudný pracovní stůl. Vždyť jde o vytvoření přívětivého místa na mnoho hodin denně. Důležité je udržet pořádek, opatřit si souhrn úkolů, podkladů a termínů i efektivně plánovat. Time management se tomu dnes říká. Opět to není nic vznešeného. Každá žena, která dobře vede domácnost, má tento obor v malíčku.
Asi záleží na osobnosti, na povaze a na zvyklostech. Nikdy jsem nebyl člověk, který by uklízel a měl pořádek na stole. Naopak pořádek mě deprimuje a zneklidňuje, nemohu se soustředit na to na co potřebuji a přemýšlím o všem možném. Mám svůj styl. Co udělám a vyřídím dám dál od sebe. Stůl uklidím 1x za 3-6 měsíců, ale ne úplně, vždy tam zbydou další aktuální věci. Pokud něco hledám, mám v tom svoji logiku, jednak moje kupky papírů jsou seřazeny čím dále ode mě tím starší a nepotřebnější, čím hlouběji je papír v kupce tím déle byl vyřízen. Dá se říci že kupka na pravé straně obsahuje věci do 1 měsíce, o další hromádku dál nad 1 měsíc. Pokud jsou dokumenty starší jak 3 měsíce přestěhují se do hromádky mimo stůl. Pokud jsou starší 9 měsíců skoncí na hromádce ve skříni, pak už mám jistotu, že z nich nikdo nic nechce. Důležité věci zakládám, ale taky ne hned. Třeba po měsíci, po měsíci totiž už většinou nidko nic k nim nechce a mohou v šanonu odpočívat v pokoji. Ze zkušenosti vím, že z papírů, které obdržíte nebo vyprodukujete je nejdůležitějších tak 20-30%. Ano o tomhle se hovoří v teorii 20 na 80, a dá se použít na cokoli. Např. že 80% důležitých informací je obsaženo pouze v 20% dokumentů. Apod. Tak to je moje teorie.
PS: Parretovo pravidlo 80:20
O úklidu pracovního stolu, vypnutí všech přístrojů – svatá pravda.
Pořádek na stole = pořádek v hlavě.
Pořádek je pro blbce…. dál to znáte. Neumím si představit, že bych pokaždé připravoval rozpracované věci hodinu před zahájením samotné činnosti a pak to zase hodinu zklízel. Velmi neefektivní, a to nemluvím o tom, jaký by v tom mohl nastat zmatek. 😀