Když se řekne obývací pokoj, představíme si většinou sedací soupravu, nízký stolek, televizi a obývací stěnu, ale nemusí zůstat jen u toho.
Při zařizování obývacího pokoje je dobré zamyslet se nad velikostí a složením rodiny a především nad společnými zálibami a prioritami.
Seřaďte priority rodiny
Když máte malé děti, není od věci vyhradit jim ve společném obývacím prostoru samostatný hrací koutek umístěný tak, aby nepřekážel ostatním. Obětovat tři, čtyři metry čtvereční je lepší než zakopávat o hračky rozházené po celém pokoji (i když ani tomu se beztak nevyhneme). Doby, kdy čestné místo měl správně zaujmout klavír či křídlo, jsou ty tam, ale pokud se rodina aktivně věnuje hudbě, jistě stojí za to začlenit ji do obývacího prostoru.
Totéž platí o čtení. Je-li zálibou členů rodiny čtení, nezapomeňte vedle knihovny na čtenářské zákoutí mimo hlavní proud obývacího pokoje. Součástí místa by mělo být pohodlné křeslo, lampa a odkládací stolek či polička.
Pokud v domě není samostatná pracovna nebo pokud při práci potřebujete být takzvaně v houfu, je dobré zakomponovat do pokoje také pracovní stůl.
Pro milovníky umění se interiér bytu může stát soukromou galerií, dominantní roli může ale hrát i starožitnost, akvárium, deskové hry či pokojové rostliny.
Dispoziční uspořádání
Obývací pokoj se dnes často spojuje s kuchyní a jídelnou v jeden více či méně spojitý prostor. Velkou část zaujímá sezení. Jeho místo by mělo být v klidové zóně mimo hlavní proud komunikační linie, aby nebylo potřeba ho často obcházet. Sezení lze orientovat čelem do interiéru, nebo naopak směrem ven ke krásnému výhledu. Záleží na tom, zda dáváte přednost obrazovce či výhledu ven. Optimální kompromis představuje orientace bokem k oknu, která umožňuje obojí. To je i praktické, protože se tak vyvarujete obrazovce obrácené proti oknu.
U výběru sedací pohovky či křesel se vyplatí kombinovat nadčasový design s trvanlivostí a praktičností (možnost rozložení, polohovací opěrky, impregnované nebo snímatelné potahy, přídavné odkládací plochy a stolky).
Obývací stěna má dnes mnoho podob od minimalistické kombinace nízké skříňky a nástěnné police až po rozměrnou, několik metrů širokou knihovnu tyčící se od podlahy až po strop. Praktické jsou stavebnicové systémy, kdy si vybavení vytvoříte přesně na míru.
Barvy a materiály
Výběr barev do bytu je velmi individuální. Nemáte-li vyhraněný vkus, držte se pravidla zlaté střední cesty. Základní vybavení v neutrálních tlumených barvách oživte několika kontrastními doplňky (polštářky, květináče, dekorace, kusový koberec), které snadno vyměníte nebo odstraníte bez velkých investic.
Skladba materiálů se z velké míry odvíjí od architektury domu a samozřejmě také od vašeho životního stylu. Sedačka z bílé kůže a hedvábný koberec na javorové podlaze v rodině s malými dětmi a psem není vhodnou volbou a způsobí spíše starosti, zatímco manželé s odrostlými dětmi si mohou jejich krásu vychutnávat bez obav.
Praktická úvaha a podrobný rozpočet jsou na místě převedším u podlah a prvků, které jsou nákladné a obtížně se vyměňují. Keramické dlažby, masivní dubové podlahy a nábytek z lakovaných MDF desek se vyznačují vyváženým kompromisem ceny a kvality.
V neposlední řadě myslete na světlo, které je důležitou součástí vybavení hlavního pokoje.
To totiž ovlivňuje emoce a psychickou pohodu a krom toho může přinášet různé výtvarné efekty. Kromě centrálního a funkčního osvětlení (lampa na čtení, osvětlení televize, pracovní lampa) se zamyslete nad dekorativním efektem integrovaných reflektorů, zářivek nebo sáhněte po solitérních svítidlech s nepřímým světlem, která mohou vytvořit jedinečnou atmosféru.
Veronika E.
foto: Spacejoy & Kam Idris; Kyoshi Reyes Unsplash
