V předešlém dílu seriálu jsme si řekli podstatné charakteristiky jednotlivých světelných zdrojů. Protože však není mnoho lidí, jejichž nároky by uspokojil kabel vyčnívající ze stropu či zdi, řekneme si nyní o možnostech jednotlivých svítidel a jejich vhodnosti pro rozličné prostory.
Centrální stropní svítidla
Téměř vždy se jedná o hlavní osvětlení konkrétní místnosti. Jejich umístění je do značné míry ovlivněno typem místnosti. Rovněž je třeba vzít v potaz plochu místnosti, aby bylo zachována požadovaná intenzita osvětlení.
Pokud se jedná o místnost s okny, mělo by centrální stropní svítidlo být v jedné třetině rozměru místnosti mezi oknem a protilehlou stěnou. Pokud tedy máte místnost o rozměrech 4 x 6 metrů (což je poměrně obvyklá místnost panelákových sídlišť) s oknem na kratší straně, mělo by stropní světlo být umístěno cca 2 metry od okna (nikoliv od protilehlé zdi). Důvodem této „nelogičnosti“, je předpokládané rozmístění nábytku v konkrétní místnosti. Pokud totiž architekt (či projektant) vašeho bytu přepokládal v místnosti obývací pokoj, ložnici či dětský pokoj, těžko tam budete zařizovat něco jiného. Tento předpoklad vám, ve spojitosti s radiátorem umístěných ve většině bytů pod oknem, umístí hlavní obecný prostor místnosti do čtverce (či nevýrazného obdélníku) v jehož úhlopříčkách je vyveden stropní přívod.
Pokud se jedná o místnost bez oken (či jsou okna na protilehlých stranách), je třeba umístit světlo do středu místnosti. Za předpokladu dlouhé úzké místnosti (např. chodba) je často vhodné více centrálních stropních svítidel zapojených na jeden světelný obvod tak, aby vzniklo rovnoměrné osvětlení.
Lustr
Pravděpodobně nejrozšířenější typ centrálního svítidla. Hlavní předností je světelný tok vyzařovaný rovnoměrně do všech stran, což je důsledek protnutí os jednotlivých světelných zdrojů v jednom bodu. Nevýhodou je zejména výrazné snížení prostoru pod ním (z toho důvodu je vhodný do místností s vyššími stropy, případně nad střed stolu) a často nemožnost použití úspornějšího světelného zdroje než je halogenová žárovka.
Stropnice
Vhodná alternativa k lustru. Výhodou je podstatně nižší výška, které je docíleno vodorovným umístěním světelných zdrojů. Na rozdíl od lustru se osy jednotlivých světelných zdrojů nepotkávají v jednom bodu, ale rovnoměrného toku se dociluje prostřednictvím reflektorových zrcadel a výrazně členěným skleněným krytem.
Bodové rampy
Nejméně vhodný typ centrálního svítidla, ve kterém se používají výhradně halogenové nebo LED reflektory. Hlavní nevýhodou tohoto svítidla je možnost výrazného oslnění způsobeného úzkým kuželem světelného toku. Jeho použití lze doporučit zejména v dlouhých úzkých místnostech s jednotlivými světelnými zdroji namířenými v postupně se měnícím úhlu k podlaze tak, aby se světelné kužely na podlaze překrývaly.
Autor: Ing. Jan Matoušek
